Rady a tipy...

V této stránce se dočtete nejčastějších dotazů, rad, tipů a důležitých informací, které se jednou při "mimořádné" události můžou hodit i Vám!

Celkový seznam rad a tipů v našem webu:

• Kdy volat hasiče?
• Jak zní siréna?
• Co dělat v případě požáru?
• První pomoc

1. Stabilizovaná poloha
2. Nepřímá masáž srdce
3. Umělé dýchání
4. Krvácení

• Vypalování porostů a ostatní pálení

Kdy volat hasiče? - 150

Při požárech, živelních pohromách, haváriích a nehodách – tedy všude tam kde je potřeba provádět záchranné práce a likvidační práce (hašení, vyprošťování, odstraňování nebezpečí apod. Hasičský záchranný sbor ČR koordinuje postup při provádění záchranných a likvidačních prací.

Jak zní siréna?

V ČR existují jen tři signály sirén, ale pouze jeden je pro varování obyvatel:

Signál pro varování občanů:

Tón sirény	Délka tónu	Název signálu
Kolísavý	140 vteřin	Všeobecná výstraha

Varovný signál "všeobecná výstraha" je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech.
Obyvatelstvo je následně informováno např. rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

Signál Požární poplach pro vyhlášení poplachu jednotkám požární ochrany :

Tón sirény	Délka tónu	Název signálu
Přerušovaný	60 vteřin	Požární poplach

Je vyhlašován přerušovaným tónem sirény a napodobuje hlas trubky troubící tón "HOŘÍ,"HO-ŘÍ" po dobu jedné minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón).
Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.

Signál Zkouška sirén

Tón sirény	Délka tónu	Název signálu
Nepřerušovaný	140 vteřin	Zkouška sirén

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí každou první středu v měsíci ve 12 hodin v poledne akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin).
V případě mluvících sirén také slovy „TOTO JE ZKOUŠKA SIRÉN“

Co dělat v případě požáru?

V případě vypuknutí požáru

1. snažte se zachovat klid a jednejte s rozvahou
2. pokuste se oheň uhasit - využijte hasící přístroje, hydrant na chodbách, kusy látek, apod. Do příjezdu jednotky se snažte, pokud je možno a nebude tím ohrožena Vaše bezpečnost, předejít dalšímu rozšíření ohně (odstraňte z dosahu požáru snadno hořlavé látky, použijte hasící přístroj apod.) a usnadnit další zásah. (informujte obyvatele v ohrožených domech, odstraňte motorová vozidla z příjezdové komunikace a veškeré překážky v blízkosti požářiště)
3. neodvětrávejte prostory v nichž hoří. Přístup vzduchu intenzitu hoření zvyšuje (kouř má opačné účinky jak vzduch)
4. do příjezdu hasičů je každý povinen podle rozsahu požáru jej omezit nebo likvidovat
5. po příjezdu hasičů podejte veliteli zásahu informace o situaci a poskytněte osobní pomoc
6. nepodaří-li se požár uhasit vlastními silami, varujte ostatní např. voláním ("hoří")
7. volejte tísňovou linku 150 nebo 112 - v obou případech se dovoláte k hasičům nebo požár ohlaste na příslušnou ohlašovnu požárů
8. při předávání tísňové informace se snažte být trpělivý, dbejte pokynů operátora. Informace, na které se ptá, vám mohou připadat nedůležité (ovlivňují však volbu techniky, počtu jednotek atd.) Ohlaste v klidu a srozumitelně Vaše jméno, adresu a číslo telefonu, z kterého voláte, a co nejpřesněji oznamte, co se stalo a udejte adresu (ulice + č.p.), v případě delších ulic je vhodné též udat příčnou ulici, která je poblíž. Pokud je popis místa pomocí ulic obtížný, je možno též použít ustálené místní názvy (les U dubu, osada Výsluní apod.) a popsat příjezdovou cestu. Všechny tyto údaje jsou velmi důležité, neboť na nich závisí rychlost dojezdu jednotky a následné zahájení zásahu
9. operátor vám může podat základní informace "co dělat"
10. nevracejte se do hořícího nebo zakouřeného prostoru (můžete ztratit orientaci, ztratit vědomí v důsledku nadýchání plynů)
11. vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu
12. nezdržujte se v blízkosti požáru, hořením různých materiálů mohou vznikat nejrůznější škodlivé plyny.
13. zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud !!!
14. prověřte, zda se v ohroženém prostoru nenacházejí osoby nebo zvířata, pokud ano, snažte se je zachránit. Pokud se vám to nepodaří, zapamatujte si kde se nacházejí, bude to cenná informace pro záchranáře.
15. snažte se pomoci těm, kteří si pomoci nemohou (staří lidé, děti, imobilní osoby, sluchově nebo zrakové postižení)
16. vyneste věci, které mohou působením požáru zvýšit jeho aktivitu nebo vyvolat výbuch a zvýšit škodlivost vznikajících plynů; Vyneste zejména předměty, které působením požáru mohou vybouchnout, zvýšit intenzitu hoření, popřípadě mohou zvýšit škodlivost unikajících plynů (např. propan-butanové nádoby apod.); není-li to možné, upozorněte na tyto předměty zasahující záchranné složky
17. vezměte nejnutnější osobní věci (doklady, peníze, léky a podobně) a požárem ohrožený prostor opusťte!
18. vyhledejte únikovou cestu
19. vyčkejte příjezdu hasičů na viditelném místě, velitel zásahu se vás bude ptát na doplňující informace
20. z blízkosti požáru zajistěte odstranění překážek, které mohou omezit zásah hasičského sboru a dalších záchranných jednotek
21. po příjezdu jednotky nezasahujte do její činnosti a uposlechněte všech pokynů velitele zásahu.
22. nemůžete-li pomoci, nezdržujte se v těsné blízkosti požáru a nebraňte hasičům v jejich činnosti
23. při požáru vícepodlažního obytného domu je třeba, aby majitelé jednotlivých bytů byli k dispozici hasičským jednotkám k poskytnutí informací a k případné prohlídce bytu

Máte-li v důsledku požáru znemožněn únik

1. zachovejte klid
2. uzavřete všechny dveře. Snažte se spáry utěsnit namočenými kusy látky (ručníky, závěsy, apod.)
3. snažte se dostat k oknu. Mávejte, aby vás hasiči viděli
4. otevření okna zvažte, může způsobit průvan a rychlejší pronikání zplodin do vašeho prostoru
5. odstraňte hořlavé předměty z místa úkrytu, aby se po nich nemohl požár šířit
6. v případě silného zakouření si lehněte na zem
7. ústa kryjte kusy látky jako improvizační filtr
8. snažte se dýchat klidně a zhluboka
9. vytvořte ochranu těla nejlépe namočením oděvu

První pomoc

1, Stabilizovaná poloha

Jejím cílem je zajistit průchodnost dýchacích cest, umožnit volné dýchání, vyčištění horních dýchacích cest a zamezit případnému vdechnutí zvratků.

1. Sundáme postiženému brýle

2. Poklekneme vedle postiženého, obě jeho nohy jsou rovně nataženy

3. Paži blíže k zachránci ohneme do pravého úhlu vůči trupu a natočíme v lokti dlaní vzhůru

4. Položíme protilehlou paži na hrudník postiženého a přidržíme jeho ruku proti tváři

5. Druhou rukou uchopíme protilehlou dolní končetinu nad kolenem a postiženého zvolna otáčíme

6. Postiženého ruku položíme pod tvář k zajištění záklonu hlavy

 

2, Nepřímá masáž srdce

1. postiženého uložíme na záda na rovnou tvrdou podložku, poklekneme vedle postiženého
2. přiložíme dlaň (zápěstní hranu dlaně) do středu hrudní kosti, druhou ruku položíme na ni a prsty obou rukou sepneme. U novorozenců a dětí do 1 roku přiložíme ukazovák a prostředník na dolní 1/3 hrudní kosti
3. nataženými pažemi stlačujeme hrudní kost u dospělých o 4-5 cm ( u dětí o 1/3 předozadního průměru hrudníku)
4. každé stlačení musí být vystřídáno uvolněním, obě fáze jsou stejně dlouhé 1:1
5. mezi jednotlivými stlačeními hrudníku zůstávají ruce přiloženy na hrudník.
6. frekvence stlačení hrudníku je 100 za minutu, u novorozenců 120 za minutu, (hloubka stlačení je 1/3 předozadního průměru hrudníku)
7. masáž u dospělých provádíme oběma rukama, u dětí 1 - 2 rukama (podle velikosti) a u novorozenců a dětí do 1 roku 2 prsty (ukazovákem a prostředníkem)

 

4, Umělé  dýchání

Postup při umělém dýchání:

• Postiženého uložíme na záda a uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady ukazovákem a prrostředníčkem
• Palcem a ukazovákem druhé ruky stiskneme nosní dírky postiženého
• Nadechneme se, otevřenými ústy překryjeme ústa postiženého a vdechneme vzduch do dýchacích cest postiženého
• Sledujeme, zda se zvedá hrudník postiženého
• Poté oddálíme ústa od postiženého a umožníme pasivní výdech
• Znovu se nadechneme a celý cyklus opakuje
• U dospělých dýcháme frekvencí 8-10 vdechů za minutu (u dospělého = dechový objem objemu klidného vdechu) U novorozenců dýcháme frekvencí 30 vdechů za minutu malým objemem (objem dutiny ústní)

 

  Pokud se nedaří umělý vdech ústy (při správném záklonu hlavy, zvednutí brady a po kontrole dutiny ústní), pokračujeme v umělém dýchání nosem. U malých dětí a novorozenců provádíme umělý vdech současně do nosu a úst.

5, Krvácení

je chorobný stav , kdy krev uniká různou rychlostí porušenou cévní stěnou mimo krevní řečiště. Podle směru dělíme krvácení na vnější a vnitřní

Vnější krvácení

Krvácení malého rozsahu – drobné, povrchní řezné, tržně zhmožděné rány, zpravidla nepostihují větší cévní kmeny; krev je sytě červená volně vytéká. První pomoc: -očistíme pouze okolí rány od hrubých nečistot, ránu nevyplachujeme, neodstraňujeme, tvořící se krevní sraženiny ani uvízlá cizí tělesa.
- na ránu přiložíme sterilní mul a zajistíme obvazem
-postiženou část těla imobilizujeme
-zajistíme odborné ošetření Krvácení velkého rozsahu – poraněné místo se rychle zalévá krví (vystřikující nebo rychle proudící). Většinou jde o krvácení tepenné nebo smíšené
První pomoc: Prudké zevní krvácení vyžaduje okamžité a rozhodné jednání s cílem
zastavit krvácení a to :

a) stlačením krvácející cévy přímo v ráně (prsty, tampónem, čtvercem apod.>
b) stlačením přívodné tepny v tlakovém bodě
c) Tím získáte čas, uklidníte se a ujasníte si nejvhodnější způsob zastavení krvácení:
a) tlakovým obvazem – přiložíme na ránu
b) zaškrcovadlem – zamezíme přítok krve

Tam, kde nelze požít tyto způsoby (krvácení na krku, trupu apod.) nezbývá než stlačit cévu v ráně nebo v tlakovém bodě až do odborného ošetření

Dále
- proveďte orientační vyšetření a další ošetření postiženého
- zaveďte trvalou kontrolu již zastaveného krvácení
- zahajte protišoková opatření
- zajistěte co nejrychleji odbornou pomoc

  Vnitřní krvácení

je velmi nebezpečné, protože je můžeme posuzovat především podle nepřímých příznaků, které se mohou vyvíjet nenápadně a projeví se až vznikem šokového stavu.
Vyžaduje neodkladnou aktivaci záchranné zdravotnické služby a urychlený zajištěný transport k odbornému ošetření.

Vypalování porostů a ostatní pálení...

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších novel a předpisů (dále jen "zákon o požární ochraně"), pamatuje i na vypalování porostů.